Jdi na obsah Jdi na menu
 


Životopis

Adina Mandlová  (*28.1. 1910 Mladá Boleslav -† 16.6. 1991 Příbram) , byla česká herečka.

 

Adina Mandlová se narodila 28. ledna 1910 v Mladé Boleslavi jako Jarmila Anna Františka Marie Mandlová. Jméno Adina získala na přání otce, protože v ní viděl zvláštní pocit, že je něco extra. Ač ve většině filmů hrála veselou, usměvavou a šťastnou, ve svém osobním životě nikdy šťastná nebyla.

Od dětství měla Adina v rodině privilegované práva, otec ji velmi rozmazloval. Všichni jí museli vykat, jen ona všem odpovídala tykáním. Od čtyř let hrála na piano. V osmi letech jí zemřel otec, matka jí všechna výhradní práva zrušila a zakázala hrát na piano. Matka si našla nového přítele a Adina byla poslána do dívčího penzionátu v Paříži. Po dvou letech byla vyloučena za špatné chování.

V šestnácti letech si našla milence a začala chodit po nočních barech. O něco později otěhotněla a absolvovala potrat. Po roce 1939 chodila s Fredem Schneinerem-Svítilem, ten ji však opustil a Adina se pokusila o sebevraždu. Poprvé se Adina provdala za malíře Zdeňka Tůmu, který po roce spáchal sebevraždu. Když se to Adina dozvěděla, hned volala své nejlepší přítelkyni Nataši Gollové. Podruhé byla vdaná za válečného pilota Kočvárka–Kinghta. Opět rozvod. Její poslední manžel byl módní návrhář a homosexuál Ben Pearson. Byl to muž, ke kterému Adina cítila opravdovou lásku. Našla s ním klid a žili spolu šťastně 37 let.

Během války byl její přítel Svítil odvezen do koncentračního tábora. Adina natočila během války jeden německý film a byla zatčena a obviněna kvůli německé příslušnosti - pro nedostatek důkazů byla propuštěna.

Po válce se Adina cítila na pokraji sil a pokusila se o další sebevraždu. Ben ji ale zachránil a stále jí opakoval, že život bez ní si nedokáže představit.

Po smrti Bena se vrátila do vlasti a žila na zámku v Dobříši. Zemřela 16. června 1991 na tuberkulózu.

Adina Mandlová zazářila hlavně ve filmech Kristián, Přítelkyně pana ministra, Hotel Modrá hvězda, Dva týdny štěstí, Důvod k rozvodu...

Životopis

Jako mnoho jiných, tak ani nadějná, mladá Adina Mandlová určitě nechtěla, aby skončila její kariéra v letech okupace. Ale stalo se, a současně se ona sama stala bohužel jistým obrazem kolaborace, nebo údajného provinění. To pak Adinu (Jarmilu) ovlivňovalo po další zbytek už nepříliš radostného života.

V 57 letech v Americe vydala v nakladatelství u Josefa Škvoreckého svůj příběh «Dnes už se tomu jen směju», to už byla téměř na konci svých sil. Měla strach, strach, jestli dokáže stárnout, stárnout bez hořkosti, bez zoufalství, a často myslela na smrt. Nakonec v této krizi našla neuvěřitelnou sílu. Žije dál, tak, jako mnohokrát předtím.

Z Malty přijela do České republiky Adina Mandlová, aby zde dožila svůj život. Její osud, osud hvězdy, která zářila v českém filmu měl být ukončen tam, kde povstal. U nohou jí kdysi ležely desítky mužů. Snad jí zničily její kolegyně, kolegové, závist, a nebo výmysly a fámy. Odjela jen s několika kufry, manželovou urnou, psem, a vrátila se zpátky do Čech.

Byl jí nabídnut pobyt na zámku Dobříš v Čechách, a tady snad mohla na chvíli žít v duchu svého luxusního snu. Čas od času přijímá návštěvy svých stálých obdivovatelů a obdivovatelek, dává rozhovory a interwiew do tisku. Někteří lidé na ní vzpomínají v dobrém, jiní nezapomenou na její nadávky a neurvalost při některém z jednání s ní.

Pravdou je to, že byla opravdu vážně nemocná, a bylo jí už naprosto jedno, co si o ní lidé řeknou, vlastně jí to bylo jedno, jak tvrdila vždy. Byla jako čestný host pozvána na premiéru filmu Tankový prapor, a zde herečku přivítal nadšený potlesk, jejích, v ten okamžik jen jejích věrných fanoušků.

Adina se netajila tím, že se vrací nemocná, a že vlastně přijela domů - zemřít. O svém pohřbu si přála bílý rubáš a jednu rudou růži položit na hruď. Žádný obřad ani hrob. Dne 16.6. 1991 umírá ve věku 81 let v Příbrami jedna z největších českých filmových hvězd. Podle portálu www.blesk.cz je pohřbena na hřbitově v jihočeské Blatné.

 

@ Životopis byl zkopírován z České filmové databáze. - @Je opraven ! @ 2011.